Pečovat o své nohy je velmi důležité
Nejčastějším a mnohdy velmi závažným onemocněním nohou u diabetiků jsou chorobné změny na plosce, patě nebo prstech nohy – syndrom diabetické nohy.
Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi při nedostatečné kompenzaci cukrovky poškozuje cévy i nervy a vede ke snížení obranyschopnosti proti infekci. Poškozené cévy nepřivádí do tkání dostatečné množství krve. Tkáně trpí nedostatkem živin a kyslíku. Kouření, vysoké hladiny tuků v krvi a vysoký krevní vedou k urychlení poškozování cév. Nervová vlákna umožňující vnímání tlaku, tepla, bolesti bývají vysokou hladinou cukru v krvi také poškozena. Citlivost na tyto podněty je snížená nebo vymizelá. Chybí tak významný ochranný mechanismus zabraňující poranění. Poškození nervových vláken vysílajících signály k drobným svalům nohy vede k jejich oslabení a vzniku deformit nohou, např. kladívkovitých prstů, zborcení příčné i podélné klenby. Tato poškození cév a nervů vedou k častějšímu vzniku oděrek, otlaků a jiných poranění na nohou diabetiků. Snížená obranyschopnost má za následek nedostatečnou obrannou reakci při vniknutí mikroorganismů do poranění a při dalším šíření infekce, které je rychlejší a snadnější. I drobné poranění, které se snadno infikuje, díky nebolestivosti unikne pozornosti pacienta, může vést ke vzniku rozsáhlého nehojícího se vředu a při nepříznivém průběhu až k amputaci končetiny.
Nohy diabetika potřebují pravidelnou péči. V teplém letním počasí platí dvojnásob, že každodenní koupel nohou ve vlažné vodě je nezbytná. Voda by měla být nejvýše 37° teplá. Teplotu je třeba změřit teploměrem nebo alespoň orientačně ponořením lokte do lázně. Nemocní cukrovkou často mívají snížené vnímání tepelných i bolestivých podnětů na nohou, jak bylo popsáno výše, a mohli by se opařit.
Zatvrdlou kůži, která se u diabetiků tvoří rychleji, je nutné pravidelně odstraňovat. V zatvrdlé kůži vznikají praskliny, které se u diabetiků stávají vstupní branou infekce. K jejímu obroušení se hodí nejlépe pemza, v žádném případě nesmí být užity ostré nástroje.
Po umytí je třeba nohy důkladně osušit, také mezi prsty. Používání hydratačních krémů zabraňuje nadměrnému vysušení pokožky a dodává jí pružnost. Je ovšem nežádoucí, nanášet tyto přípravky mezi prsty, tato oblast bývá dostatečně vlhká. K jejímu ošetření se lépe hodí pudr.
Nehty na prstech musí být zastřihovány rovně, mají kopírovat tvar konce prstu. Je nevhodné stříhat je do obloučku jako nehty na prstech ruky. Mohly by potom zarůstat. Nehty ve vodě měknou, proto je snadnější, stříhat je bezprostředně po koupeli. Nohy si každý diabetik musí denně pečlivě prohlížet. Jestliže má pohybové problémy nebo špatný zrak, požádá někoho ze svého okolí, aby mu nohy pravidelně kontroloval.
Je třeba si všímat i drobných poranění, zatvrdlé kůže, otlaků, mozolů, kuřích ok, změn zbarvení kůže či nehtů, případně i změn ochlupení, deformit. Zarostlé nehty, kuří oka a mozoly by měl odstranit odborník. Lze doporučit odborné provedení pedikúry. Je ovšem nutné informovat pedikérku o tom, že trpíte cukrovkou.
Ani v těch největších vedrech nesmíte chodit bez ponožek nebo dokonce úplně bosí, a to ani doma ani venku. Riziko poranění nohy a následné infekce rány je příliš veliké, a jsou-li končetiny necitlivé nelze ani při nejlepší pozornosti vyloučit poranění nohy a jeho infikování. Například trn vražený v noze nemusí být cítit a někdy ani vidět. Přesto se i tato drobná rána zanítí a může vést ke vzniku nehojícího se defektu.
I letní obuv pro diabetiky nesmí nikde nohy tísnit ani tlačit, musí být dostatečně široká a o 1-2 cm delší než noha. Boty, které diabetik nosí, by měly být prodyšné, tedy vyrobené z přírodních materiálů (kůže, bavlna). Mají mít dostatek prostoru pro prsty a nesmí ani v jiných místech nohu tísnit. Vhodné jsou boty šněrovací s mírně zvýšenou částí pod patou.
I sandály by měli mít pevnou patu a částečně i špičku, aby noha nikdy nepřesahovala obuv. Podpatek by neměl být vyšší než 3 cm. Vyšší podpatky nelze doporučit, neboť při jejich nošení dochází k přetěžování klenby nohy a zvýšenému tlaku na plosku nohy. Možnost částečného upravení šířky boty bývá užitečná (šněrování nebo suchý zip). Při nákupu obuvi se osvědčilo i měření šířky boty v místě příčné klenby. Aby nedocházelo ke zvýšení tlaku na hřbetní plochy prstů je účelné dbát na přiměřenou výšku boty. Podrážka má být tužší, vložka měkká a elastická. Vhodný je kolébkovitý tvar podrážky (špička zvednutá o 2,5 cm). Boty bývá nejlepší zkoušet na večer, protože noha je po celodenní námaze naběhlá. Také domácí obuv musí dobře padnout. Novou obuv je lépe mít na nohou zpočátku krátce a nohy častěji prohlížet.
Před obutím by diabetik měl vnitřek bot prohlédnout a prohmatat, zda v nich nejsou kamínky, praskliny nebo jiné závady, které by mohly způsobit otlak nebo poranění.
Správné je několikrát denně se přezout, aby se předešlo dlouhému působení tlaku na stejná místa na nohou.
Ponožky nebo punčochy je třeba měnit denně, v případě potřeby i vícekrát. Měly by být zhotoveny z přírodních materiálů, v létě tedy z bavlny. Důležitá je jejich správná velikost. Lemy nesmí škrtit nebo naopak být příliš volné, aby se ponožky neshrnovaly.
Pokud dojde při vší opatrnosti přece k poranění nohy, pečlivě ho vydezinfikujeme a případně přelepíme náplastí. Bedlivě musíme sledovat, jestli se hojí. Pokud by bylo poraněné místo červené, oteklé a kdyby se otok a zarudnutí šířily do okolí, je nevyhnutelná návštěva lékaře. Odbornou pomoc pacient nalezne v každé chirurgické ambulanci.
MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková
Zásady správné péče o nohy u diabetiků
- Každý diabetik musí být dobře kompenzován, musí mít svoji chorobu plně pod kontrolu.
- Diabetici musí své nohy chránit před jakýmkoliv poraněním. Jejich nohy totiž bývají v důsledku poškození nervů méně citlivé na bolest, teplo, tlak.
- Nemocní cukrovkou nesmí chodit bos ani naboso.
- Diabetik musí nosit vhodnou obuv.
- Pacient trpící cukrovkou by si měl nohy každý den koupat ve vlažné lázni.
- Je nutné, aby si každý diabetik si denně prohlížel nohy i obuv.
- Zatvrdlou kůži by měl diabetik odstraňovat pravidelně pemzou.
- Každé i sebemenší poranění je třeba řádně ošetřit, sledovat průběh hojení. V případě, že se poranění nehojí, naopak zarudnutí a otok se dále šíří, je nezbytné navštívit chirurgickou ambulanci.
- Pokud se již vřed vytvořil, tak se při domácím ošetřování důsledně řiďte návodem ošetřujícího lékaře a sestry.