V naší populaci se vyskytuje nejčastěji cukrovka 2.typu asi 90% všech diabetiků, podstatně méně častá je cukrovka 1.typu. Ostatní typy diabetu jsou celkem vzácné.
Ženy s cukrovkou by měly těhotenství pečlivě plánovat na dobu, kdy mají svoji chorobu zcela pod kontrolou. Důležitá je hladina glykovaného hemoglobinu v době početí i krátce před ním.
Všechny páry, kde jeden z partnerů trpí DM 1. typu, by měli podstoupit genetické vyšetření, nejlépe ještě před početím potomka nebo na počátku gravidity. Součástí pohovoru s vyšetřujícím lékařem by mělo být poučení obou partnerů o rizicích pro plod.
Pokud má cukrovku matka, je riziko pro její potomky 2 až 3 %. Jestliže se cukrovka projevila u matky před osmým rokem života, je riziko pro její děti podstatně vyšší až 13 %.
Je-li diabetik otec, pak je pravděpodobnost onemocnění potomka 4 až 6 % bez ohledu na dobu vypuknutí choroby.
Výrazně se riziko zvyšuje na 15-30 %, jsou-li cukrovku 1.typu postiženi oba rodiče.
Mnohem vyšší riziko je pro potomky rodičů a prarodičů s cukrovkou 2. typu, mylně zvanou „stařecká, slabá“.
Dědičnost diabetu 2. typu není tak dobře prozkoumána. Tento typ cukrovky je zapříčiněn více geny (polygenní typ dědičnosti) a riziko pro potomky není tak přesně známo.
Je-li postižen jeden rodič, je riziko pro dítě 15 % až 30 %. Při výskytu diabetu 2. typu u obou rodičů, se nebezpečí vzniku této choroby u potomků zvyšuje na 75 %.
Situaci lze na rozdíl od cukrovky 1. typu významně ovlivnit svým chováním. Člověk s takovýmto rizikem si musí udržovat ideální váhu, věnovat čas aktivnímu pohybu a v dietě maximálně omezovat cukr a živočišné tuky, tím může chorobě předejít nebo její vznik významně oddálit.