Pohybová aktivita a chronické komplikace
(23/07-2004 - napsal(a) PhDr. Marie Talafová)
Nevhodně zvolená pohybová aktivita může urychlit rozvoj skrytých nebo již přítomných chronických komplikací diabetika 1. typu. Týká se to především nesprávné zátěže u diabetické neuropatie, retinopatie a neuropatie obou typů. Nelze tím ale říci, že diabetik s chronickými komplikacemi nemůže sportovat. Naopak!
U diabetiků je již v klidu zvýšená koncentrace volných kyslíkových radikálů. Toto nese označení oxidační stres a je součástí patogenetických mechanismů rozvoje DM 1. typu a současně i chronických cévních komplikací.
Nevhodná fyzická aktivita a některé návyky (životní styl, strava a kouření) významně přispívají k vyššímu stupni oxidačního stresu. Také dlouhodobé cvičení nadměrné intenzity (nad 75 - 80% max. TF) vede ke zvýšené produkci a hromadění kyslíkových radikálů a k negativnímu působení.
Na vzniku mikrovaskulárních a makrovaskulárních chronických komplikací se podílí i působení změněného metabolismu (hypoglykémie, nestálost glykémií).
Diabetická nefropatie a tělesná zátěž
Nevhodné tělesné zatížení vyvolává nebo prohlubuje poškození ledvin při cukrovce. V jisté studii bylo použito dynamické zátěže na běhátku jako dlouhodobý indikátor pozdějšího vzniku mikroalbuminurie u zdravých diabetiků 1. Typu. Výsledky po deseti letech sledování pacientů s pocvičení mikroalbuminurií prokázaly v 80% vzniklé poškození ledvin.
Dlouhodobá a intenzivní fyzická aktivita vyvolává nebo zhoršuje proteinurii (bílkovina v moči). Při intenzivním cvičení vznikají změny v dynamice krevního oběhu. Protože většina nefropatických pacientů má i klidovou hypertenzi, je doporučováno vyvarovat se zátěže se zvýšením krevního tlaku a se zadržováním dechu. Důležité je pro tyto diabetiky doplňování tekutin, protože nevyváženost tekutin vede ke změnám tlaku krve.
Diabetická retinopatie a tělesná zátěž
Oční kompilace diabetu jsou zhoršovány vzrůstem nitroočního tlaku. Tlak proti oslabeným kapilárám v sítnici zapříčiňuje prasknutí poškozené cévy. Cvičení s nadměrným vzrůstem krevního tlaku a nárazy a otřesy hlavy způsobující krvácení do sítnice a sklivce jsou nevhodná.
Diabetická autonomní neuropatie a tělesná zátěž
Je-li přítomná vegetativní neuropatie, riziko cvičení spočívá v neschopnosti rozpoznat a vnímat vznik hypoglykémie, v porušené sekreci kontraregulačních hormonů, v abnormální odpovědi tlaku krve po intenzivní zátěži a srdeční frekvence.
Diabetici jsou v počátečních cvičení náchylnější k rozvoji nízkého tlaku (hypotenze). Při změně cvičební polohy se může dostavit hypotenze ortostatická.
Diabetik při cvičení může mít jinou toleranci na chlad a poškozenou regulaci pocení. Může vzniknout až dehydratace.
Cvičební komplikace jsou závislé na přítomnosti nepříjemně vnímaných pocitů „brnění“ nebo „mravenčení“ nebo „svrbění“ či pocitů svalové únavy v končetinách. Tlak a tření nohou v nevhodné cvičební obuvi vede ke vzniku defektů, které se obtížně léčí a mohou vyústit až v amputaci dolní končetiny. Proto je důležité před i po pohybové aktivitě věnovat pozornost nohám.