Zjištění studie Dawn



 

Cílem programu DAWN je převést poznatky studie DAWN do konkrétních činností, které zlepší život osob s diabetem. Toho se dosáhne:
- usnadněním dialogu mezi subjekty podílejícími se na péči o diabetiky
- podporou konkrétních iniciativ usnadňujících překonání psychosociálních překážek pro efektivní selfmanagement a překážek k dosažení dobré kvality života. Jde především o pět následujících cílových oblastí:

1. Zlepšit komunikaci mezi pacienty s diabetem a poskytovateli zdravotní péče
2. Zlepšit komunikaci mezi poskytovateli zdravotní péče a sladit jejich činnost
3. Zlepšit aktivní léčbu prováděnou samotnými pacienty
4. Odstranit překážky účinné léčby
5. Umožnit lepší psychosociální péči pacientů s diabetiem
1. Zlepšit komunikaci mezi pacienty s diabetem a poskytovateli zdravotní péče
  • Studie DAWN ukázala nutnost zabývat se komunikací mezi poskytovateli zdravotní péče a diabetiky. Dobrý vztah pacient–poskytovatel zdravotní péče byl spojen s menšími zdravotními problémy a efektivnějším selfmanagementem.
  • Prevalence psychosociálních problémů souvisících s diabetem je velmi vysoká – 48% diabetiků se velmi obává, že se jejich nemoc zhorší.
  • K tomu, aby se vyrovnali se svým onemocněním lépe, potřebují diabetici emoční podporu ošetřujících lékařů, rodiny a sociální sítě. I když jsou diabetici se svým ošetřujícím lékařem obecně spokojeni, lékaři sami přiznávají, že mají nedostatek času pro smysluplný dialog s pacientem, a více než 60% z nich hledá způsob, jak komunikaci se svými pacienty zlepšit.
  • 70% lékařů považuje psychosociální problémy za významnou příčinu nedodržování léčebného režimu, tyto problémy jsou však léčeny jen zřídka, a k odborníkům poskytujícím psychosociální podporu odesílá pacienty méně než 10% lékařů.

Dobré vztahy mezi pacientem a lékařem předpovídají lepší výsledné ukazatele léčby diabetu

 
2. Zlepšit komunikaci mezi poskytovateli zdravotní péče a sladit jejich činnosti
  • Téměř polovina všech diabetiků se domnívá, že jejich ošetřující lékař nekomunikuje dostatečně o problémech pacienta s ostatními lékaři, kteří o něj pečují.
  • Přibližně 60 % lékařů uznává, že v rámci týmu pečujícího o diabetika je třeba lépe komunikovat. V komunikaci mezi pacientem a lékařem mohou hrát velmi důležitou roli zdravotní sestry. Je však zajímavé, že ke zdravotním sestrám mají diabetici podle průzkumu menší přístup než k praktickým lékařům anebo specialistům.
  • Zdravotní sestry se domnívají, že svým pacientům s diabetem mohou dodat větší pocit bezpečí a naděje, a 34 % z nich uvádí, že více školení by zvýšilo jejich schopnosti a kompetence při léčbě a vedení pacientů.
  • Diabetici, na jejichž léčbě se podílí kompletní tým, uvádějí, že jim tato péče napomáhá zvládnout selfmanagement daleko efektivněji.

Údaje poskytovatelů zdravotní péče: zvýšení efektivity týmu při léčbě diabetu

 
3. Zlepšit aktivní léčbu prováděnou samotnými pacienty
  • Jedna čtvrtina všech diabetiků uvedla neúspěšnost při zvládaní selfmanagementu. Odhady tohoto podílu, uváděné poskytovateli zdravotní péče, byly výrazně nižší. Podle nich dohodnutou dietu a doporučenou tělesnou aktivitu skutečně dodržuje méně než jedna čtvrtina pacientů.
  • Jedna šestina diabetiků považuje léčení za příliš složité a jedna třetina přiznává, že je nutnost dodržovat léčebný režim unavuje.
  • Velká většina poskytovatelů zdravotní péče si je vědoma důležitosti psychosociálních otázek pro dosažení účinného selfmanagementu. Dobrý psychický stav a podpora rodiny jsou úzce spojené s úspěšným selfmanagementem. Proto ovlivnění těchto faktorů může vést k efektivnější léčbě a lepší kompenzaci pacienta.

Pacienti vnímají selfmanagement jako náročný

 

4. Odstranit překážky účinné léčby
  • K oddálení nástupu závažných komplikací diabetu a k jejich zabránění je třeba přesně sledovat a regulovat hodnoty krevního cukru. Účinné léčebné postupy vedoucí ke snížení glykemie jsou však často realizovány značně opožděně, protože příslušné subjekty nemají dostatečné znalosti o dlouhodobém přínosu přísné regulace.
  • Studie DAWN ukazuje, že negativní postoje a emoční překážky/zábrany poskytovatelů zdravotní péče i samotných diabetiků mohou oddálit zahájení účinné léčby.
  • Téměř polovina diabetiků ze studie DAWN vnímala léčbu inzulinem jako selhání vlastní osoby, a sebeobviňování bylo spojeno s většími obavami ze zahájení léčby inzulinem.
  • Dvě třetiny lékařů uvádějí, že léčbu inzulinem používají jako „hrozbu“, aby pacienty přiměli k dodržování léčebných doporučení.

Sebeobviňování zvyšuje obavy pacientů z inzulinu

 
5. Umožnit lepší psychosociální péči pacientů s diabetem
  • Téměř polovina pacientů ve studii DAWN uvádí špatnou duševní pohodu a zdraví. Navíc mají velké obavy, že se jejich diabetes zhorší.
  • U některých pacientů se stres a úzkost z diabetu mohou stát tak závažné, že je na místě odborný zásah psychologa / psychiatra.
  • Poskytovatelé zdravotní péče, kteří se průzkumu zúčastnili odhadují, že 20% jejich pacientů trpí depresemi a 60% pacientů trpí v souvislosti se svými onemocněním stresem nebo jinými psychologickými problémy.
  • Více než polovina všech poskytovatelů zdravotní péče se domnívá, že nejsou schopni psychosociální potřeby osob s diabetem správně vyšetřit / rozpoznat a léčit.
  • 15% poskytovatelů zdravotní péče si přeje, aby byl do týmu pečujícího o diabetika zařazen i psycholog.

Zdroje poskytovatelů pro poskytování psychosociální péče

 

DAWN – nyní a v budoucnosti

Klíčovým zjištěním studie DAWN je, že pro efektivnější léčbu diabetu a zlepšení kvality života osob s diabetem je nutno věnovat více pozornosti psychosociálním otázkám souvisícím se životem s diabetem. Program DAWN se nyní na základě spolupráce s odborníky a klíčovými subjekty v oblasti zdravotní politiky zaměřuje na vybudování nových forem spolupráce, mezioborový dialog a konkrétní akce vedoucí ke zlepšení zdraví a kvality života diabetiků. Všechny aktivity jsou založené na účinnější psychosociální podpoře a organizaci zdravotní péče. Předpokládá se, že rozvoj tohoto nového přístupu změní tvář léčby diabetu.